02/2024

Moravský Element Podzim/2024

• Titul

• Úvod

  editorial 

  VÁŽENÉ ČTENÁŘKY,
  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  
  

  toto číslo Elementu vychází po povodních, které v září postihly téměř všechny kraje České republiky. K nejhůře postiženým patří Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Hned úvodem bych proto chtěl v této souvislosti poděkovat všem svým kolegům za aktivní přístup a mimořádné nasazení při přípravě na povodně, za jejich odhodlání a vytrvalost, když bylo nejhůře, a také za řešení následků, které stále trvají a budeme se s nimi potýkat ještě dlouho. Chtěl bych smeknout před všemi odborníky, kteří pracují v naší společnosti a svým umem a mnohdy i improvizačními dovednostmi dokázali zachránit z našeho zařízení, co se dalo, ale hlavně se postarali o to, abyste vy, naši klienti, měli teplo a teplou vodu do poslední možné chvíle a pak co nejdříve po opadnutí vody.

  Příští číslo pro vás připravíme zase až na jaře, a protože nás teď čekají vánoční dny a konec roku, chtěl bych vám na závěr svého úvodníku popřát klidné svátky v rodinném či přátelském kruhu a abyste oslavili příchod nového roku 2025 plni nové energie a optimismu.

  
  

  Kamil Vrbka

  ředitel Regionu Morava

  ELEMENT
  je magazín pro odběratele služeb skupiny Veolia Energie ČR, 2/2024. Evidenční číslo: MK ČR E12558. Vydává: Veolia Energie ČR, a.s., Na Florenci 15, 110 00 Praha – Nové Město. Kontakt: komunikace@veoliaenergie.cz. Výroba: Boomerang Communication s.r.o., Nad Kazankou 708/37, 171 00 Praha 7 – Troja, IČO 26447657, www.boomerang.agency. Foto na obálce: ČTK/Profimedia. Fotografie mohou být ilustrační. Tiskové chyby vyhrazeny.

• Novinky

  Novinky

  Bojovali jsme s živly

  Velké uznání patří všem našim zaměstnancům, kteří se podíleli na řešení následků zářijových povodní a zapojili se do procesu obnovy. Ve spolupráci s Nadačním fondem Veolia jsme připravili interní sbírku pro své zaměstnance, kterým se povodně nevyhnuly, a pomáhali jsme všude tam, kde působíme. Například kolegové z vodohospodářské divize vyslali do oblasti cisterny s pitnou vodou a do sbírky Člověka v tísni jsme ihned po povodních uvolnili částku dva milióny korun. 

  Týden inovací byl náš

  Hlavní událost již 9. ročníku Týdne inovací proběhla tradičně v ČSOB Kampusu a my jsme byli u toho. Stánek Veolia poutal návštěvníky již z dálky. Naši kolegové představili projekt V-Tower a s ním spojený inovativní koncept čerpání tepla z vodovodní infrastruktury. Dále pak prokognitivní LED osvětlení Veolia Spectrasol, o kterých píšeme v rubrice CHYTRÉ ŘEŠENÍ.

  Návštěvníkům jsme nabídli také ochutnávku piva ERKO z recyklované vody.

  Frýdek-Místek skončil s uhlím

  Frýdecko-místecká teplárna jako první v Moravskoslezském kraji odešla od uhlí. Od 1. června 2024 vyrábí pro domácnosti a další odběratele teplo z biomasy, která se stala hlavním využívaným palivem, a zemního plynu. Tímto krokem se završil proces ekologizace teplárny zahájený v roce 2021.

  Teplárna Frýdek-Místek letos oslavila výročí 50 let.

  Novou práci získá i díky startéru 80 lidí

  Nadační fond Veolia na svém letošním třetím a čtvrtém zasedání schválil podporu v celkové výši 4 598 675 Kč pro vytvoření nových pracovních míst v Moravskoslezském, Olomouckém a Středočeském kraji. Mezi podpořené projekty patří iniciativy zaměřenéna pomoc lidem s duševním onemocněním, chráněné dílny, lesní mateřské školy, školky a různé řemeslné činnosti. 

  Tyto granty jsou součástí programu STARTér, Věř si a podnikej!, který od svého vzniku podpořil již 2 772 nových pracovních míst částkou přesahující 132 miliónů Kč.

  Street fotbal pomáhá

  Zavázali jsme se, že darujeme 100 korun za každou vstřelenou branku v průběhu všech turnajových zápasů Veolia Energy Street Football. Jeho hlavním cílem je budování soudržnosti mezi mladými lidmi ze znevýhodněného prostředí a skrze sport je učí hodnotám a dovednostem důležitým pro život mimo fotbalové hřiště.

  Letos jsme darovali spolku Fair Play Point přes 156 000 Kč.

  Děti se radují z nového hřiště

  V ostravském městském obvodu Třebovice v ulici K. H. Máchy vyrostlo moderní dětské hřiště, a to díky našemu příspěvku. Slavnostní otevření se konalo 16. července 2024 za účasti starosty Jiřího Volného a ředitele Regionu Morava Veolia Energie ČR Ing. Kamila Vrbky. Nové hřiště jistě potěší místní rodiny a přispěje k příjemnějšímu trávení volného času v této části Ostravy.

  

  Slavili jsme v divadle

  Společnost OLTERM & TD Olomouc, výrobce a dodavatel tepelné energie v Olomouci, slaví v letošním roce třicet let od svého založení. Při této příležitosti jsme pro své obchodní partnery uspořádali divadelní představení Natěrač, které se konalo 10. října v prostorách Moravského divadla v Olomouci.

• Zeptali jsme se

  ... ředitele Veolia Energie Regionu Morava na vše ohledně povodní v září 2024.

  Zeptali jsme se

  Zvládli jsme to! Teď je prioritou dokončit topnou sezónu

  Když se ředitel Regionu Morava Kamil Vrbka po několika týdnech ohlédne za letošními povodněmi, nejvíce mu na mysli vytanou slova soudržnost, profesionalita a obětavost. Přesně takoví totiž byli zaměstnanci, kteří s povodněmi bojovali nebo přijeli na pomoc.
  

  T LUCIE KETTNEROVÁ F ARCHIV VEOLIA

  Byla příprava na povodně dostatečná?

  Letos jsme se na povodně připravovali v dostatečném předstihu, předpověď počasí totiž hovořila jasně. Vycházeli jsme při tom ze zkušeností s povodní v roce 1997, kdy jsme třeba v Ostravě byli zaplaveni do výšky přibližně 70 centimetrů. Letos ale někde voda dosáhla úrovně až 120 centimetrů. 

  „Kolegové průběžně sami přicházeli s nápady, jak můžeme pomoci nejzasaženějším lokalitám, jako byly Krnov nebo Třebovice. Nikdo nebral ohledy na volný čas, lidé se často prioritněji věnovali povodním v teplárně než u sebe doma a snažili se přispět k vyřešení problému a obnovení dodávek.“

  Ze záplavové zóny jsme se snažili demontovat hlavně elektromotory, připravovali jsme pytle s pískem a začal se pravidelně scházet i krizový štáb. Lidé se dokázali semknout a vytvořit jeden pevný tým, který nás celými povodněmi provedl. Velká voda nás přiměla řešit složité technické požadavky, přesto jsme během jednoho dne dokázali přijít s netradičním řešením, které zabezpečilo dodávky tepla do Ostravy včetně lokality Ostrava-Poruba. 

  Přípravy na povodně i práce na jejich likvidaci si přišli několikrát prohlédnout do našich areálů i zástupci magistrátu a pan hejtman a vždy byli s opatřeními spokojeni a hodnotili je jako výborné. Skvělou práci odvedli i hasiči, kteří nám maximálně pomáhali a vycházeli vstříc. Už jsem jim, mimo jiné, poslal děkovný dopis. Plánujeme pro ně také letos zorganizovat divadelní představení jako poděkování za jejich opravdové nasazení.

  Jak jste koordinovali aktivity mezi jednotlivými závody?

  Několikrát denně jsme měli videokonference se všemi závody na Moravě a navzájem jsme se informovali o dopadech povodní. Kolegové průběžně sami přicházeli s nápady, jak můžeme pomoci nejzasaženějším lokalitám, jako byly Krnov nebo Třebovice. Nikdo nebral ohledy na volný čas, lidé se často prioritněji věnovali povodním v teplárně než u sebe doma a snažili se přispět k vyřešení problému a obnovení dodávek. I díky tomu jsme mohli začít dodávat teplo téměř o dva týdny dříve než v roce 1997.

  Co byste v období povodní nejvíce vyzdvihl?

  Jednoznačně osobní nasazení všech kolegů, kteří byli vždy dostupní a zvládli pracovat i v náročných podmínkách bez tepla, elektřiny a z počátku i s omezeným zajištěním jídla. Byla radost sledovat, jak jsou všichni profesionální a vědí, co mají dělat. Za to jim patří obrovské poděkování, a to nejenom kolegům z tepláren, ale i z distribuce tepla a dalších útvarů.

  Zbrzdí náklady na renovace po povodních investice do dalšího rozvoje či modernizace tepláren?

  „Určitě ne. Cíl odklonu od uhlí do roku 2030 je pro nás jasně daný, u nás v regionu s tím samozřejmě nadále počítáme.“

  Ne všichni se ale mohli do pomoci zapojit, protože měli zaplaveny vlastní domácnosti…

  Několik desítek zaplavených kolegů si mohlo vzít volno. U nás v Ostravě jsem některé z nich i osobně navštívil, abych jim nejen projevil účast, ale i konkrétně pomohl například zapůjčením tolik potřebných vysoušečů nebo elektrocentrál. Podobnou pomoc jsme nabízeli i zaměstnancům v Krnově. Myslím, že kolegové ocenili, že na ně myslíme a kryjeme jim záda. Kdo podobnou katastrofu nezažil, asi jen těžko pochopí, jaké to je, přijít téměř o všechno. V tu chvíli je důležitá nejen materiální pomoc, ale i ta psychická. Potěšilo mě, když za mnou přišel po návratu do práce kolega a řekl: „Díky, strašně mi to pomohlo.“ 

  Kde se vám povedlo získat tak rychle tolik vysoušečů?

  Několik desítek kusů nám poskytli hasiči, desítky kusů jsme byli schopni pro zaměstnance nakoupit a další jsme pořídili později, protože jsme je potřebovali instalovat ještě v našich postižených lokalitách.

  Už znáte přesný rozsah škod? A jak dlouho očekáváte, že bude trvat jejich náprava?

  Většinou už rozsah škod známe, nejdéle jsme čekali na finální zjištění z Krnova, kde byly až dva metry vody a teplárnu jsme uváděli do provozu jako poslední na začátku října. Nejvíce zasažena byla elektrozařízení, u nichž jsme museli měnit veškeré rozvaděče i některé transformátory, protože v rámci oblasti elektro to prostě jinak nejde. 

  Některé teplárny sice už ke konci září dodávaly teplo do měst, ale stále fungovaly jen částečně. Například v Třebovicích jsme zprovoznili jen jeden kotel s turbínou, další jsme uváděli do provozu až s odstupem. Odhaduji, že na původní úroveň se dostaneme nejdříve za půl roku, někde možná až za rok. Pro nás je nyní prioritou řádně dokončit topnou sezónu.

  Poučili jste se nějak z letošních záplav? Už víte, že byste v budoucnu chtěli dělat něco jinak?

  Letošní záplavy nám ukázaly, že opravdu nemůžeme předpokládat, jak vysoko je voda schopná vystoupat. Pro mě bylo zajímavé zjištění, že v Třebovicích funguje elektrárna od roku 1933 a až do devadesátých let se nikde o povodních nepíše. Podle historických dat jsme skutečně zjistili, že tu do té doby nebylo nikdy tolik vody, aby bylo nutné provoz odstavit. Je tedy vidět, že se s přírodou něco děje a musíme být na podobné katastrofy připraveni.

  Chceme ve spolupráci se zástupci města a kraje vstoupit s povodím do jednání, aby zajistilo stavbu hráze nebo nějakou jinou regulaci, která by nás ochránila. Druhé opatření se bude týkat nového zařízení, které musíme umisťovat do výšky nad předpokládanou úroveň povodně.

  Na svých interních předpisech nic měnit nebudeme, protože jsme byli s realizovanými opatřeními velmi spokojeni. Pro jistotu provedeme ještě revizi důležitých kontaktů, abychom je pak nemuseli shánět ad hoc, a nakoupíme několik elektrocentrál, které budou uschovány právě pro případy povodní.

  Kamil Vrbka 

  — ředitel Veolia Energie Region Morava

  Vystudoval Vysokou školu báňskou, obor energetické stroje a zařízení. Po ukončení vysoké školy nastoupil do Elektrárny Třebovice, kde se vypracoval až na vedoucího závodu. V roce 2010 přešel do dceřiné společnosti Veolia Průmyslové služby, kde pracoval jako výrobní ředitel a od roku 2018 jako ředitel společnosti. Od roku 2020 zastával post ředitele Regionu Střední Morava a od roku 2022 vede Region Morava. 

• Foto

  Povodně v Česku začaly v pátek 13. září jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad oblastí střední Evropy, které přinesly vytrvalý déšť.

  Foto vydání

• Téma

  Povodně potrápily Elektrárnu Třebovice a teplárny v Přívoze, v Krnově a v Přerově.

  Povodně

  Bez teplé vody a tepla jsme byli naštěstí jen dny, ne měsíce

  V září se Českem prohnaly povodně, především pak severem Moravy. Vodní živel se zásadně dotkl i fungování společnosti Veolia Energie, která zajišťuje teplo a teplou vodu bezmála 600 000 domácností napříč ČR.

  V Moravskoslezském kraji velká voda zaplavila tři její provozy – dva v Ostravě (Elektrárnu Třebovice, Teplárnu Přívoz) a jeden v Krnově. V jednu chvíli povodně od tepla i teplé vody odřízly tisíce domácností. V následujících textech se dozvíte, proč je od nich odřízly jen na pár dní a nikoli na pár měsíců. A podíváme se i do Olomouckého kraje, který nebyl zářijovou velkou vodou zasažen tak zásadně jako Moravskoslezský region. Přesto se i na Olomoucku odehrávala povodňová dramata. Jedno se šťastným koncem například v Teplárně Přerov.

  Velká voda 2024

  Povodně v Česku začaly v pátek 13. září jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad oblastí střední Evropy, které přinesly vytrvalý déšť. Zasáhly většinu území Česka, k nejhůře postiženým patří Moravskoslezský a Olomoucký kraj. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky Opavy od Krnova přes Opavu k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné. V Česku během povodně dosáhlo 262 toků některého z povodňových stupňů. Stoletou vodu zaznamenalo 55 měřicích míst.

• Povodně Třebovice

  Povodně v Elektrárně Třebovice

  Profíci v Elektrárně Třebovice věděli přesně, co mají dělat

  I když Elektrárna Třebovice, hlavní zdroj tepla a teplé vody pro Ostravu, zůstala odstavena 11 dnů, podařilo se zaměstnancům Veolia Energie najít alternativní řešení pro zajištění dodávek teplé vody a tepla pro většinu obyvatel už třetí den po zaplavení areálu.

  Předpověď počasí začali v Elektrárně Třebovice sledovat už ve středu 11. září. Byl rovněž zřízen krizový štáb, který se začal připravovat na možná rizika. „Přednostně jsme vytvořili seznamy kritického materiálu a zařízení, který bylo třeba ochránit,“ popisuje Tomáš Volovský, vedoucí lokality a řízení výroby v Elektrárně Třebovice.

  Od čtvrtka 12. září již zaměstnanci pracovali v areálu i na 16hodinové směny a o víkendu zůstávali přes noc. Bylo totiž potřeba demontovat různá elektrozařízení jako motory a pohony a technologie přesunout do bezpečných prostor. 

  Během víkendu už bylo vysoce pravděpodobné, že boj s velkou vodou bude marný. K odstavení provozu došlo v neděli 15. září ve 22.30 hodin. V areálu zůstala jen noční směna, která prováděla kontrolu dobíhajících technologických procesů. „V celém areálu už nešel proud, a tak všichni pracovali jen s čelovkami a baterkami. Zároveň byl z bezpečnostních důvodů vydán pokyn, aby chodili vždy po dvou a jen do nezaplavených míst,“ říká Volovský.

  Hlavním úkolem v následujících dnech bylo intenzivní čerpání vody z areálu. To mimo jiné zahrnovalo nasazení jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů, kteří pomáhali s odčerpáváním vody až z devíti různých stanovišť. 

  První úspěch byl konečně zaznamenán ve čtvrtek 19. září, kdy se podařilo zprovoznit plynovou kotelnu v lokalitě Jižní Město, a zásobovat teplem několik čtvrtí Ostravy. Ve čtvrtek 26. září pak proběhlo úspěšné zprovoznění kotle K12. Obnovení provozu v Elektrárně Třebovice tak trvalo pouhých 11 dní. „V této krizi se ukázalo, že naši zaměstnanci jsou profíci – přesně věděli, co mají dělat. Rovněž nám pomohly zkušenosti s povodněmi z roku 1997 a včasná prevence. Fakt, že jsme zachránili obrovské množství elektromotorů a klíčové techniky, zkrátilo obnovení provozu o týdny až měsíce,“ říká Volovský. 

  „Musím vyjádřit poděkování členům IZS (integrovanému záchrannému systému). Především pak profesionálním i dobrovolným hasičům, jejichž nasazení bylo neuvěřitelné a naprosto klíčové pro obnovení provozu.“

  Tomáš Volovský
 

  — vedoucí lokality a řízení výroby v Elektrárně Třebovice

• Povodně v Teplárně Přívoz

  Povodně v Teplárně Přívoz

  Jak rychle voda přišla, tak odešla

  V Teplárně Přívoz, která je zdrojem tepla a teplé vody pro centrum Ostravy, se podařilo obnovit dodávky páry pro Ostravu i Elektrárnu Třebovice už za dva dny.

  V Přívozu začali s přípravami na povodně ve čtvrtek 12. září, kdy byl svolán krizový štáb. „Na schůzce jsme probírali provedená a hlavně plánovaná preventivní opatření. Jednalo se především o demontáže elektrozařízení a ostatního zařízení, které mohlo být přemístěno do vyšších pater,“ popisuje Petr Kryštof, vedoucí řízení provozu Teplárny Přívoz. 

  V neděli 15. září odpoledne byl svolán krizový štáb, kde se mimo povodňová opatření řešila i výměna zaměstnanců ve směnách. „Jediná možnost, jak zajistit jejich výměnu, tehdy byla za pomoci techniky Hasičského záchranného sboru. Těší mě, že všichni zaměstnanci, kteří v tu dobu byli v areálu, se rozhodli zůstat a pracovat na ochraně teplárny,“ vyzdvihuje Kryštof. 

  V noci na pondělí 16. září se situace výrazně zhoršila, jelikož voda pronikla přes vrátnici do areálu a začala jej zaplavovat. „Ve tři hodiny v noci jsem nechal odstavit turbínu, její další provoz by již byl z hlediska jejího možného poškození nebezpečný,“ říká Kryštof. 

  Jak voda rychle přišla, tak i rychle odešla, a proto už v úterý 17. září mohli zaměstnanci začít s přípravou na opětovné spuštění. Naštěstí Teplárna Přívoz nezaznamenala výpadky elektřiny, a tak se povedlo pouhé dva dny po odstávce zprovoznit kotel na zemní plyn a zajistit dodávky páry pro Ostravu i Elektrárnu Třebovice.  

  „Už 22. září jsme najeli do provozu další kotel a po obnovení a stabilizaci dodávek koksárenského plynu jsme 27. září uvedli do provozu i turbínu. Tímto krokem jsme se vrátili k běžnému provozu jako před povodní.“

  Petr Kryštof 

  — vedoucí řízení provozu Teplárny Přívoz

• Povodně v Teplárně Krnov

  Povodně v Teplárně Krnov

  Povodeň Teplárnu Krnov zdecimovala

  Nejhůř dopadla Teplárna Krnov, město ale bylo bez dodávek tepla a teplé vody jen jedenáct dní.

  Dva metry vody v areálu Teplárny Krnov a 85 % zničených výměníkových stanic. To byly výsledky ničivých zářijových povodní v Krnově. Přesto se nám podařilo spustit provizorní dodávky tepla i teplé vody už po jedenácti dnech. Do měsíce byl pak kompletně obnoven provoz teplárny. Jak záchrana areálu probíhala? 

  S přípravami na povodně se v Krnově začalo už několik dní před avizovanými dešti a v pátek 13. září byl svolán krizový štáb. „Začali jsme se připravovat na 3. povodňový stupeň, ale už v sobotu dopoledne se ukázalo, že 3. stupeň nastane dříve než v neděli. Přípravy jsme proto urychlili,“ říká Ivo Sládek, vedoucí řízení provozu Teplárny Krnov, a dodává: „Demontovali jsme motory, čerpadla, sušičky i kompresory a vyzvedli je do výšky nad hladinu povodní z roku 1997. To se ovšem ukázalo jako nedostatečné, protože hladina vody byla letos vyšší. Místy dosahovala až dvou metrů.“

  V sobotu 14. září ve 20.30 hodin byl informován krizový štáb města Krnova, že je nutné odstavit z provozu celý závod. „Ve tři hodiny v noci byl už celý areál pod vodou. Po určitou dobu nefungovaly ani mobilní telefony, protože operátoři byli napojeni na naši rozvodnu elektřiny. Kolegové tedy byli několik hodin zcela odříznuti od světa,“ popisuje Ivo Sládek.

  Nonstop opravy a pomoc IZS

  Pustit se do úklidových prací bylo možné až po opadnutí vody v pondělí 16. září. „Když jsem se šel tehdy projít po areálu, cítil jsem obrovský zmar. Celou teplárnu pokrývala silná vrstva bahna. Zařízení, které jsme se snažili přemístěním zachránit, bylo zničené, protože voda letos místy sahala až ke dvěma metrům,“ vzpomíná Ivo Sládek a doplňuje: „Turbína naštěstí zůstala nepoškozená, nepřežily ale čerpadla, ventilátory ani elektromotory.“ 

  I když opravy provozu probíhaly poměrně rychle, bylo jasné, že teplo odsud jen tak proudit nezačne. Povodeň totiž zanechala funkčních jen 25 výměníkových stanic, tedy pouhých 15 % z celkového počtu. „Do provozu jsme proto uvedli záložní Špičkovou výtopnu Cvilín. Teplo z ní začalo proudit do prvních krnovských domácností jedenáct dní od odstávky teplárny,“ popisuje Ivo Sládek a dodává: „V tu dobu byly části Krnova stále ještě bez dodávky elektřiny, proto jsme museli využívat pro provoz výtopny velké diesel generátory.“

  V pátek 4. října byl v Teplárně Krnov uveden do provozu kotel na biomasu a 11. října byl v areálu plnohodnotně obnoven provoz. Bylo to obzvlášť důležité vzhledem k ročnímu období.  

  „Na severu Moravy přichází chladné počasí dříve než ve zbytku republiky a hrozilo, že už tak těžce zkoušenému Krnovu bude navíc zima. Museli jsme proto jednat rychle a strašně mě těší, že do měsíce byl provoz teplárny obnoven. Moc nám s tím pomohli členové IZS, obzvlášť dobrovolní i profesionální hasiči. Především při odklízení v areálu teplárny a okolí rozvodné sítě jeli prakticky nonstop.“

  Ivo Sládek 

  — vedoucí řízení provozu Teplárny Krnov

• Povodně v Teplárně Přerov

  Povodně v Teplárně Přerov

  Teplárnu Přerov v září dělily od zatopení centimetry

  Co zachránilo přerovskou teplárnu? Proč nedošlo k jejímu zatopení a přerušení dodávek tepla i teplé vody tisícům domácností na Olomoucku?

  Zaměstnanci Teplárny Přerov začali sledovat množství vody proti proudu Bečvy, odkud hrozilo zaplavení, již od středy 11. září. Hned následující den začaly intenzivní práce na zabezpečení areálu proti velké vodě. „Klíčové bylo především dostat do bezpečí technologie citlivé na vodu. Od velké vody roku 1997 se ale v teplárně maximálně snažíme instalaci takových zařízení umisťovat několik centimetrů nad kótu této povodně,“ popisuje Michal Gardián, vedoucí Teplárny Přerov. Zkušenosti z konce devadesátých let ale nejsou jediné, z nichž tým přerovské teplárny v září čerpal. 

  Povodňové knihy a havarijní plán

  Město Přerov zasáhly povodně již několikrát a místní teplárnu s ním. Konkrétně v letech 1997, 2006 a 2010 byly záplavy obzvlášť silné. Vedení teplárny proto vytvořilo podrobný havarijní plán a povodňové knihy, které dokumentovaly průběh těchto záplav. Jejich účel byl jasný – pomoc při přípravách na nové hrozby. „Právě povodňové knihy se nám letos velmi hodily. I když člověk před lety povodně sám zažil, ne všechno si do detailu pamatuje. Při přípravě na letošní velkou vodu jsme se tak měli o co opřít,“ popisuje Michal Gardián.

  Zkušenosti a povodňové knihy velely, že je nezbytné v přípravách na velkou vodu vytipovat ohrožené technologie a nejdůležitější technologické uzly. „Cílem je vždy zachování provozuschopnosti, tedy preventivní ochrana klíčové techniky nezbytné pro provoz teplárny. Přemisťovali jsme však nejenom technologie, ale také ledničky, počítače, auta i nakladače, aby je voda nepoškodila,“ přibližuje dny před osudovým povodňovým víkendem Michal Gardián.

  Vodní hlídky a prevence

  V neděli 15. září odpoledne začala voda z rozvodněné řeky Bečvy pronikat do areálu. „Chtěli jsme se vyhnout situaci z roku 2010, kdy voda velmi rychle stoupla nebývale vysoko a my odstavovali zařízení na poslední chvíli. Proto jsme po areálu rozmístili hlídky, které monitorovaly stav vody. Až když už byla voda doslova na zápraží, preventivně jsme odstavili kotel K6 a turbínu,“ vysvětluje Michal Gardián. A pokračuje: „Do provozu jsme naopak uvedli záložní kotel K11 na zemní plyn.

  Záložní kotelnu jsme postavili na vyvýšeném místě právě po zkušenostech z povodní v roce 1997, abychom měli náhradní zdroj tepla pro město, pokud dojde k zaplavení areálu.“

  Hráz doslova „last minute“

  Výrobní blok v areálu nakonec dělilo od zaplavení 20 centimetrů. „Díky okamžitému rozhodnutí našeho krizového štábu a mimořádné aktivitě kolegů se povedlo narychlo postavit ochrannou hráz, která byla o 20 centimetrů vyšší než záplavová vlna. Navíc jsme do výrobního bloku nainstalovali několik dalších čerpadel, čímž jsme předešli poškození technologií v přízemí a sklepních prostorech. Kanalizace nám naštěstí stále fungovala, a tak voda z kanálů mohla průběžně odtékat,“ popisuje dramatické chvíle Michal Gardián.

  Teplárnu Přerov se tak díky mimořádnému úsilí zaměstnanců povedlo udržet v provozu.

  „Den a půl jsme tu pracovali bez přestávky. Oproti roku 1997, kdy jsme tu zůstali čtyři dny, jsme ale byli na situaci připraveni a měli dostatek jídla i pití. Díky mimořádnému nasazení našich zaměstnanců se podařilo minimalizovat škody a udržet teplárnu v provozu.“

  Michal Gardián
 

  — vedoucí Teplárny Přerov

• V teple

  v Teple

  Díky nám už není v olomoucké nemocnici odpad zátěží

  Ve Fakultní nemocnici Olomouc jsme postavili kogenerační jednotku a technologii tepelné sterilizace zdravotnického odpadu. Nové zařízení část vyseparovaného odpadu zbaví nebezpečných vlastností a my jej využijeme v moderním multipalivovém kotli v Přerově k výrobě tepla.

  T redakce F ARCHIV VEOLIA

  Ve Fakultní nemocnici Olomouc jsme postavili kogenerační jednotku a technologii tepelné sterilizace zdravotnického odpadu. Nové zařízení část vyseparovaného odpadu zbaví nebezpečných vlastností a my jej využijeme v moderním multipalivovém kotli v Přerově k výrobě tepla. 

  „Energetický potenciál odpadů zatím není v ČR využíván ve větší míře, protože není vybudována potřebná infrastruktura. Zdravotnické odpady končí většinou ve spalovnách bez dalšího využití. Fakultní nemocnice Olomouc je naším dlouholetým a významným obchodním partnerem. Společně hledáme synergie i v dalších oblastech kromě dodávek tepla a cirkulární ekonomika patří mezi ně. Podařilo se nám uskutečnit výjimečný projekt a postavit moderní technologii – první svého druhu v ČR. Je to další posun v rozšiřování spektra našich služeb zákazníkům,“ uvádí Jakub Tobola, obchodní ředitel Veolia.

  30
  

  miliónů Kč

  Na základě dlouhodobého kontraktu na osm let garantuje projekt nemocnici finanční přínos v hodnotě 3,8 miliónu korun ročně, tedy více než 30 miliónů za celé smluvní období.

  Celý projekt zahrnuje kogenerační jednotku, vybudování sterilizační technologie a úpravu logistiky svozu odpadů. Právě technologický postup propojující sterilizační linku s kogenerační jednotkou z něj dělá výjimečný projekt a první svého druhu v nemocnicích v ČR. Kogenerační jednotka o jmenovitém výkonu 999 kWe bude vyrábět elektřinu pro provoz sterilizační komory a teplo do topného systému nemocničního areálu. Dodávky tepla z kogenerační jednotky pokryjí až 20 % potřeby nemocničního areálu. Část vyrobené elektřiny rovněž využije nemocnice pro vlastní spotřebu.

  Postarali jsme se o nebezpečný odpad

  Postavená sterilizační linka představuje jednu z variant nakládání s nemocničními odpady. Dokáže pomocí páry zbavit nemocniční, předem vyseparovaný odpad infekčnosti a přepracovat odpad kategorie s označením „N“ (nebezpečný) na odpad kategorie s označením „O“ (ostatní). S ním pak může být dále zacházeno v souladu s platnými předpisy pro nakládání s odpady. V tomto případě budeme nemocniční odpad využívat k výrobě tepla v Teplárně Přerov, kde jsme instalovali nový moderní kotel na tuhá alternativní paliva (TAP). Sterilizační linka zpracuje zhruba 900 tun odpadu ročně.

  Lepší logistika i revitalizace památky

  V rámci přípravy svozu odpadu ke sterilizační jednotce jsme ve spolupráci s nemocnicí a firmou Recovera ze skupiny Veolia přepracovali plán sběru. Jednotlivá areá­lová shromaždiště odpadu se navíc vybavila kontejnery a svoz bude zajišťovat nové svozové vozidlo. Cílem této úpravy je minimalizace přímého kontaktu personálu při nakládání a přepravě odpadu ke zpracování na lince. Součástí plánu je také pravidelná hygienická očista sběrných nádob. 

  A díky investici do projektu došlo i ke zhodnocení nevyužívané budovy bývalé spalovny, kam jsme kogenerační jednotku se sterilizační linkou umístili. Před stavbou proběhl obtížný legislativní i povolovací proces a náročná byla i stavební část projektu. Objekt je totiž historickou stavbou, a tak bylo nutné kromě přísných bezpečnostních či hygienických nároků pro provoz kogenerační jednotky dodržet i hlukové požadavky památkářů.

• Okénko Veolia

  okénko veolia

  GreenUP strategický program skupiny Veolia

  Léto skončilo a s ním i čas letních odstávek teplé vody. Přestože letošní práce patřily svým objemem a charakterem k těm náročnějším, povedlo se nám díky optimalizaci prací a využívání provizorních potrubí odstávky zkrátit nebo rozdělit do několika fází.

  T REDAKCE F ARCHIV VEOLIA

  Skupina Veolia se ve svém programu zaměřuje na tři oblasti, v nichž spatřuje cestu k nevyužitým místním zdrojům: na dekarbonizaci místní energetiky, na vodárenské a čistírenské technologie a na zpracování nebezpečných odpadů.

  1. Dekarbonizace místní energetiky bez ohrožení bezpečnosti dodávky a zvýšení nákladů

  Do roku 2030 hodlá Veolia ve světě vyrábět 8 GW bioenergie z obnovitelných zdrojů a nerecyklovatelných odpadů, do roku 2032 chce Veolia snížit vlastní emise o 50 % a v příštím desetiletí v Evropě definitivně opustit uhlí.

  2. Vodárenské a čistírenské technologie a nová řešení, která garantují přístup k vodním zdrojům a umožní se přizpůsobit klimatické změně

  Skupina se zaměří na opětovné využívání vyčištěných odpadních vod a čištění vod od polutantů, jako jsou PFAS nebo mikroplasty.

  3. Zpracování nebezpečných odpadů

  Cílem je zpracovat 10 miliónů tun nebezpečných odpadů škodlivých pro lidské zdraví i ekosystémy, skupina chce urychlit inovace v recyklaci lithiových baterií a zavést rozsáhlou recyklaci plastů.

  Ekologická řešení skupiny Veolia umožní do roku 2027 eliminovat 18 miliónů tun emisí CO2, zachovat 1,5 miliardy m3 sladké vody a zpracovat 10 miliónů tun nebezpečných odpadů. 

  Investice: 4 miliardy + 200 miliónů eur

  Zatímco dnes tyto oblasti představují 30 % obratu skupiny, Veolia do nich plánuje investovat polovinu programových investic na podporu růstu, to jsou 2 miliardy eur, aby poté generovaly 70 % obratu. Tyto oblasti mohou fungovat jen proto, že se opírají o pevnou základnu, to znamená o naše tradiční aktivity, jako je provozování městských vodovodů a kanalizace, zpracování tuhého odpadu a provoz sítí dálkového tepla a chladu. U těchto činností si musí skupina udržet provozní excelenci a musí je neustále inovovat, takže i do nich hodlá investovat další 2 miliardy eur. Jde tedy celkem o 4 miliardy eur investic do růstu, dvakrát více než v předchozím strategickém programu Impact 2023.

  Skupina Veolia chce také zdvojnásobit vynaložené prostředky do inovací a investovat dalších 200 miliónů eur do výzkumu a vývoje průmyslových pilotních projektů a nákupu nových technologií, které rozšíří portfolio jejich 5 000 patentů.

  V současné době bude především třeba urychlit vývoj v oblasti zpracování nových znečišťujících látek, jako jsou hormonálně aktivní látky, rezidua pesticidů a PFAS, zachycování uhlíku, zejména biogenního, který se dá přeměnit na metanol, nebo na ekologické palivo pro leteckou dopravu, dále je to také recyklace strategických kovů z použitých baterií nebo průmyslových odpadních vod.

  Dekarbonizace v České republice do roku 2030

  Veolia se v ČR zavázala k přechodu k čistším palivům a úplnému odchodu od uhlí do roku 2030. Celkové investice na dekarbonizaci vyjdou až na 20 miliard korun. Příkladem jde Elektrárna Kolín, která v dubnu 2024 přestala po 93 letech spalovat uhlí a přešla na biomasu. Podobně také teplárna ve Frýdku-Místku, která od 1. června 2024 vyrábí 60 % tepla z biomasy a 40 % ze zemního plynu.

  Cesta k nulovému skládkování

  Velkým ekologickým tématem jsou také odpady a jejich recyklace. Společnost Recovera ze skupiny Veolia přeměňuje odpadní plasty na regranulát, ze kterého je možné vyrobit fólie, ochranné lišty, potrubí či plastové pytle na odpad. Ročně zrecykluje tisíce tun odpadního plastu. Česká republika se blíží výraznému omezení skládkování v roce 2030. I na tuto výzvu už je Recovera připravena. Příkladem je projekt pro společnost Wistron, evropskou jedničku ve výrobě serverů. Veškeré odpady, které tato společnost vyprodukuje, budou využity buď materiálově, nebo energeticky. Žádný odpad nepůjde na skládku.

  Podívejte se, proč nás naše práce baví a dává nám smysl.

  

• Chytré řešení

  Na Waltrovce jsme instalovali světla, která zvyšují soustředění a šetří energii.

  CHYTRÉ ŘEŠENÍ

  Světla, která zvyšují soustředěnost a šetří energii

  Legatica, ve které od letošního jara najdete mimo jiné i ZÁKAZNICKÉ CENTRUM PVK NEBO PODATELNU PRAŽSKÉ TEPLÁRENSKÉ ZE SKUPINY VEOLIA, je nejen architektonicky krásná, ale je i příkladem zdravé a udržitelné administrativní budovy. Ve spolupráci se společností Spectrasol jsme v ní instalovali LED osvětlení napodobující přirozené sluneční světlo
  

  T Redakce F ARCHIV VEOLIA

  — Že se tato budova liší od většiny nových kancelářských prostor, dokazuje především vybavenost unikátním světelným systémem, na němž spolupracovaly společnosti Veolia a Spectrasol.
  

  Veškeré kancelářské prostory v budově osvětluje inovativní prokognitivní LED osvětlení, které je z 97 % totožné se světlem slunečním. Toto řešení vyhovuje potřebě organismu po dostatku přirozeného světla, podporuje zdraví duševní i fyzické a přispívá k psychické pohodě i kognitivním schopnostem. První nájemci budovy se o tom mohli přesvědčit v dubnu 2024.

  „Jsme dodavateli nejen energií, ale i ekologických, udržitelných a zdraví prospěšných technologií. A právě budova Legatica je jedním z našich významných projektů,“ říká Otakar Vénos, projektový manažer z útvaru obchodního rozvoje společnosti Veolia, a dodává: „Prvotřídní osvětlení je základem pro spokojenost a vitalitu na pracovištích, a tím i dobré pracovní výsledky zaměstnanců. Proto jsme se domluvili na spolupráci se společností Spectrasol, která nabízí to nejlepší z LED technologií pro použití v interiérech.“

  Podívejte se na video a seznamte se s projektem blíže.

  

  Světlo: zdroj soustředění i produktivity

  Lidský organismus je naprogramovaný na pravidelný rytmus světla a tmy, který řídí procesy v těle. Zatímco jsme stále evolučně přizpůsobeni na život pod širým nebem a naše potřeba slunečního světla je pořád stejná, v důsledku společenského a technologického vývoje trávíme čím dál více (až 90 %) času v interiérech. Ty většinou osvětluje umělé světlo bez přirozených biologických kvalit daných především spektrálním složením světla, které působí na cirkadiánní systém organis­mu. Důsledkem je únava, zvýšená chybovost i zhoršení nálady. A tomu se Veolia, jakožto generální dodavatel osvětlení pro nový projekt Legatica Nová Waltrovka, rozhodla předejít. Pro osvětlení všech kancelářských prostor v šestipatrové budově si vybrala technologii české firmy Spectrasol.

  20
  

  Prokognitivní osvětlení zlepšuje udržení pozornosti o 20 %.
  

  „Prokognitivní osvětlení dosahuje vizuálních i nevizuálních účinků přirozeného světla, které má zásadní vliv na kognitivní funkce, bdělost, soustředěnost a produktivitu. Podílí se na snižování chybovosti i stresu, a především dlouhodobě podporuje zdraví lidí pobývajících během dne v budovách,“ uvádí Otakar Vénos a dodává: „Jde nám o zdraví a vitalitu všech obyvatel budovy a zároveň chceme inspirovat i další podobné projekty.“

  Účinnost nainstalovaného osvětlení ověřila mimo jiné řada experimentů nezávislých vědeckých pracovišť, například výzkumné centrum UCEEB ČVUT v Praze nebo Národní ústav duševního zdraví. „Měření ČVUT v pražských gymnáziích například prokázalo, že s LED osvětlením Spectrasol se po třech měsících od instalace studenti zlepšili v testech krátkodobé paměti o 15 % a v udržené pozornosti až o 20 %,“ prozrazuje Hynek Medřický, CTO Spectrasol.

  — Budova Legatica spadá do areálu projektu Penta Real Estate Nové Waltrovky v Praze 5 a navazuje na první úspěšnou etapu Waltrovka.

  Zdravé elektrické světlo

  Nainstalované osvětlení v budově Legatica je téměř totožné se světlem slunečním. Toto světlo má vyrovnané spektrální složení a jeho barva odpovídá barvě světla slunce za jasného dne. Svítidla optimálně distribuují světlo plošně nebo nepřímo o strop a tím vytvářejí dojem jasného nebe. Všechny zdroje jsou zároveň flicker-free, to znamená, že eliminují blikání, které při delším sledování namáhá a unavuje oči.

  Výsledkem je pak biologicky optimalizované světlo, cirkadiánně účinné, zdravé a stimulující, které působí na vizuální i nevizuální systém oka. Hodí se všude tam, kde probíhají duševní nebo fyzické aktivity uvnitř budov a kde se klade zvýšený důraz na potřeby a komfort obyvatel.

• Rozhovor

  „Pořád jsem obyčejný kluk z Nymburka,“ říká letošní zlatý olympionik.

  Rozhovor

  Pořád jsem obyčejný Martin z Nymburka

  Na letních olympijských hrách v Paříži to konečně cinklo a kanoista Martin Fuksa vybojoval dokonce zlatou medaili. Po loňském titulu mistra světa je to další významný úspěch tohoto českého sportovce. Martin se však jako hvězda necítí a už se začíná poctivě připravovat na další sezónu.
  

  T Lucie Kettnerová F archiv Martina Fuksy, The Playbook House a Veolia

  Už vám konečně došlo, že jste olympijský vítěz? Užíváte si ten pocit?

  Mně to vždycky dojde až při rozhovorech, když se mě na to někdo ptá nebo mě někdo představí jako olympijského vítěze. Ve mně se ale nic nezměnilo, ráno nevstanu a neříkám si: A teď jsem olympijský vítěz. Pořád se cítím jako obyčejný Martin z Nymburka. Po olympiádě mi snad jen přibylo více mediálních povinností, takový zájem o mě nebyl ani po mistrovství světa. Moment dojezdu do cíle jsem si samozřejmě užíval… i stupně vítězů a následnou oslavu. Důležité ale je neusnout na vavřínech, odpočinout si a pak se znovu pustit do práce.

  Jak probíhala oslava olympijského zlata? 

  Velká oslava se konala už v olympijském domě v Paříži, kde byli moji příbuzní i fanoušci. Nejdříve proběhlo moc hezké přivítání na pódiu a dostali jsme ještě nějaké dárky, pak mě čekaly mediální povinnosti a teprve potom jsem si mohl na chvíli sednout a pokecat si. Další oslava mě čekala po příjezdu do rodného Nymburka, kam mě přišly na náměstí přivítat stovky lidí, a pak jsme s přáteli zašli k Labi do hospůdky. To bylo hodně milé. 

  Byl jste z vítězství hodně dojatý? Došlo i na slzy?

  Emoce probíhaly v určitých vlnách. Když jsem dojel do cíle, nebyl jsem ani tolik dojatý, jako spíš šťastný, že to konečně vyšlo. Že jsem si konečně splnil svůj sen. Dojetí se poprvé dostavilo, když jsem se uviděl s taťkou, který je můj trenér, a s bráchou, který je parťák na deblu. Objali jsme se a všichni jsme začali brečet. Pak jsem trošku brečel na stupních vítězů, když jsem na tribuně konečně viděl i manželku a mamku.

  Proč je medaile z olympiády většinou považována za nejvyšší metu pro sportovce? 

  Myslím si, že show kolem olympiády dělá hodně, samozřejmě i konání závodu pouze jednou za čtyři roky. V tu chvíli se na obrazovky upíná opravdu celý svět a veřejnost medaile z olympiády vnímá skutečně jako ty nejcennější. Pro mě je však srovnatelná s titulem mistra světa, který jsem získal loni, protože se závodu účastnili titíž lidé.

  — Martin se svým bratrem Petrem.

  Ceníte si některé medaile ještě víc než jiných?

  Cením si všech svých medailí, protože za každou je dlouhá cesta a každá mě nějakým způsobem formovala. V živé paměti mám ale stále mistrovství světa v Račicích v roce 2017, kdy jsem zvítězil před domácím publikem. To byly silné emoce. 

  Odlétal jste do Paříže s ambicí na medaili, nebo jste si už rovnou myslel na zlato?

  Nechtěl jsem si na sebe klást velké nároky, protože do Tokia i do Ria jsem odjížděl s tím, že bych rád získal medaili, moc jsem se na to upínal a bohužel to nedopadlo. Do Paříže jsem tedy odjížděl s myšlenkou, že každého soupeře, proti kterému pojedu, už jsem někdy porazil, takže vím, že ho klidně dokážu porazit i tady. V minulém roce jsem vyhrál mistrovství světa, takže jsem se jenom utvrdil v tom, že to jde. Ale nechtěl jsem říkat do médií, že si jedu pro medaili, i když jsem po ní toužil. Letos jsem však cítil uvnitř těla, že by to mohlo dopadnout. Před olympiádou jsem měl super tréninky, které mi dodávaly hodně sebevědomí, na závody jsem se těšil. 

  Rozlišujeme, jestli je voda těžká, nebo lehká. Slaná voda je třeba těžká. A v Labi je také těžká voda, protože je bahnitější.

  Bylo to tedy hlavně „v hlavě“, ve vašem mentálním nastavení?

  Hlava mi k medaili moc pomohla. Na předchozích dvou olympiádách jsem měl trošku problém s mentální připraveností. Moc jsem vítězství chtěl, a když přišlo finále, tak jsem se z toho prostě po… Pak jsem ale zjistil, že jsou v životě i jiné věci než kanoistika, a v závodě se mi konečně povedlo předvést to, co dělám každý den na tréninku. Konečně jsem mohl prodat, co umím.

  Co stojí za tou proměnou?

  Mým největším mentálním koučem je teď moje dcera. Od té doby, co se narodila, jsem si uvědomil, že život není jen sport. Dokázal jsem zpomalit, trochu vypnout. 

  — „Fuksič tým“ tvoří Martin, jeho mladší bratr Petr, který se také věnuje profesionální kanoistice, táta Petr a dědeček Josef, předseda TJ Lokomotiva Nymburk, bývalý kanoista a reprezentační trenér.

  Jakou máte motivaci závodit dál? Jste olympijský vítěz, mistr světa, držitel několika rekordů…

  Už jsem o tom přemýšlel a pro mě je asi motivací, že mám život profesionálního sportovce moc rád. Baví mě makat na sobě, mít dobrou fyzičku. Kolem kanoistiky je také skvělá parta lidí. Zároveň už bych na sebe nemusel mít takové nároky. Samozřejmě chci i nadále vyhrávat, ale kdyby to třeba nepřišlo, tak bych si z toho nemusel dělat těžkou hlavu. 

  Navíc mám teď před sebou další výzvu. S bráchou jezdím na deblkánoi, zatím máme jednu medaili ze světového poháru, tak se možná vrhneme na společné tréninky, abychom získali další medaile z velkých závodů.

  Podívejte se na nejsilnější vzpomínku, jakou mají Martin s bráchou z dětství.

  V jednom rozhovoru jste říkal, že si získanou medaili dáváte na kuchyňský stůl a tam zůstane až do příští medaile. Pořád to platí?

  Olympijská medaile se na stole moc dlouho neohřála, s ní jsem tuto tradici porušil, protože ji často převážím na různá setkání, aby ji mohli lidé vidět. Tato medaile je hezká i po umělecké stránce, nese v sobě i trochu historie, protože je v ní zapracovaný kousek Eiffelovky. Ostatní medaile ale na stole mívám, a když už se na tu poslední dívám moc dlouho, motivuje mě to získat nějakou novou.

  Na fotkách, kde jste držel v ruce medaili, si nebylo možné nevšimnout vašich nalakovaných nehtů. To mělo také nějaký význam?

  Před jedním závodem měla manželka na stole lak na nehty a já jsem si jen tak namaloval jeden dva nehty. Když jsem pak závod vyhrál, tak jsem to musel jako pověrčivý sportovec udělat před každým dalším znovu. Za každou získanou medaili jsem si pak namaloval jeden prst. Na konci sezóny jsem jich měl nalakovaných už asi osm, ale pak jsem od toho upustil, protože jsem viděl nějaké mladé kluky, kteří to mají, a já jsem nechtěl být stejný. Před olympiádou jsem však chtěl štěstí co nejvíce přitáhnout, tak jsem se zeptal manželky, kam chodí na manikúru, a nechal jsem si upravit všechny nehty. 

  Jaké jste na to zaznamenal reakce?

  Řada lidí to neřešila, většina to ale nechápala a nelíbilo se jim to. Já jsem tím ale nic nenaznačoval, bral jsem to jako určitý únik od všeho stresu, protože tak velké závody jsou nervy. Sportovci si hledají různé cestičky, jak ze sebe ten stres dostat.

  Pojďme se teď podívat na sport, kterému se věnujete. Můžete úplným sportovním laikům vysvětlit rozdíl mezi kajakem a kánoí?

  V kajaku se sedí a pádluje se pádlem, které má dva listy. Kajakáři jsou takoví Eskymáci. V kánoi klečíme a máme pádlo jenom s jedním listem. My jsme takoví indiáni. 

  Panuje mezi vámi nějaká rivalita? Dobíráte se navzájem?

  My se považujeme více méně za jeden sport, takže se mezi sebou moc nešpičkujeme. Možná se jen někdy říká, že kajak je pro holky a pro kluky je kánoe, což je dané tím, že kanoistika byla dlouho převážně mužská disciplína. Větší rivalitu mají mezi sebou spíš kanoisté a veslaři.

  Čeští sportovci slaví tradičně úspěchy v hokeji, tenisu a ve vodních sportech. V Paříži cinklo dvakrát zlato právě v kanoistice. Čím to může být?

  Kanoistika je poměrně malý sport, takže úspěšní kanoisté už měli často před sebou úspěšné rodiče nebo prarodiče a tradice úspěchu a lásky ke sportu se tu tak předává z generace na generaci. V naší rodině byla ta tradice silná, jezdil táta i děda. Dalším z důvodů může být, že Češi jsou prostě vodáci, i když sjíždění řek je něco jiného než jízda na kanálu. V Česku bylo vodáctví a celý ten životní styl kolem toho velmi oblíbené už od první republiky, od dob trampingu. 

  — S manželkou Annou má jedenapůlletou dceru Emily.

  Vy jste se ale kanoistice jako dítě nevěnoval, hrál jste raději hokej… Rodiče vás do vodních sportů nenutili?

  Rodiče mě do ničeho nenutili, nechali mě hrát hokej. Spíš děda trošku zkoušel, když jsem přišel z hokejového tréninku, abych šel ještě na kánoi. Mně se vůbec nechtělo, chtěl jsem být hokejista a viděl jsem se v NHL. Postupem času jsem ale chodil do loděnice stále víc a víc, protože tu byla skvělá parta lidí. Asi víc než samotný sport mě tedy oslovili kamarádi. Hodně ale ve mně zarezonovalo, když jsem v roce 2006 viděl v televizi vyhrát taťku s parťákama mistrovství světa, a řekl jsem si, že bych to chtěl také zažít. Chvíli jsem ještě hokej a kanoistiku kombinoval a pak jsem se začal věnovat čistě jenom kanoistice.

  V trenérském týmu máte tátu i dědu. Neměl jste někdy tendenci se vůči nim vymezovat?

  Vymezoval jsem se hlavně v pubertě, to byly občas trochu boje. K tréninku jsem přistupoval vždycky poctivě, ale chtěl jsem jít také večer s kamarády někam ven a oni mě moc nechtěli pouštět. To jsem býval naštvaný. Dnes jsem jim ale za to vděčný. Ponorku někdy máme, když jsme spolu třeba dva měsíce na soustředění, proto poslední roky máme tu fintu, že jsme každý sám na pokoji. Takže když se s někým bavit prostě nechceme, jsme sami na pokoji a na tréninku jsme už zase ready.

  Není kanoistika oproti hokeji spíše osamělý sport? Na ledě jste s týmem za zády, zatímco v lodi sám. 

  V lodi jsem sice sám, ale trénuji s partou, vidíme se denně. Jen na závodech je každý za sebe a já jsem se našel v tom, být sám za sebe, nést si zodpovědnost za vítězství i prohru. 

  180

  Tolik centimetrů měří Martin – a i s takovou výškou se dá klečet v kánoi.

  Co se vám honí hlavou, když při tréninku jedete po Labi několik kilometrů tam a zase zpátky? 

  Moje tréninková trasa je opravdu dlouhá, můžu jet po Labi osm kilometrů tam a osm zpátky, nejsem jako plavci v bazénu, kteří se musí po pětadvaceti metrech odrážet. Můžu se dívat po přírodě, která je z vody trochu jiná než ze břehu, nebo si při vytrvalostním tréninku klidně vezmu sluchátka a z telefonu poslouchám hudbu nebo podcasty. Na kratších úsecích ale musím jet fakt naplno a soustředit se, a proto se většinou koukám někam do úrovně špičky lodi.

  Stačí vám k trénování jen Labe?

  Pokud bychom v České republice měli stabilní počasí a teplo, stačilo by nám určitě jen Labe, v zimě tu ale potřebné kilometry nenajezdíme, a proto díky podpoře svazu můžeme vyrážet do teplých krajin, v posledních letech hlavně do Kolumbie, kde se snažíme využívat i nadmořskou výšku. Využíváme také uměle vytvořený kanál v Račicích, protože je občas dobré zajezdit si na závodní dráze. 

  Liší se z pohledu závodníka jízda na umělém kanále a na přírodní vodě? 

  Nejlépe se závodí na uměle vytvořených kanálech, které ovšem nejsou ve všech zemích. Ani v Paříži nebyl, závodilo se na jezeře, což není optimální z hlediska větru, který může zvýhodňovat, nebo naopak znevýhodňovat některé závodníky podle toho, na kterou stranu pádlují. Zároveň rozlišujeme, jestli je voda těžká, nebo lehká.

  Jak se to pozná?

  Těžko se to popisuje, je to určitý pocit, když dáte pádlo do vody. Závodník má za sebou milióny záběrů, tak prostě hned cítí, jaká voda je. Slaná voda je třeba těžká. A v Labi je také těžká voda, protože je bahnitější. V Račicích je voda krásně čistá a lehká.

  Už máte představu, co budete dělat po konci kariéry? 

  Zatím mám maturitu, tu jsem chtěl mít, přes to pro mě nejede vlak. V budoucnu bych si rád dodělal i nějakou vysokou školu, a to i z důvodu, že jsem členem Armádního sportovního centra Dukla, a abych jako voják mohl získat vyšší hodnost, je potřeba mít vysokou školu. Asi by souvisela se sportem, ale svou budoucnost na pozici trenéra nevidím. Trenér má totiž podobný život jako sportovec, což znamená, že je pořád pryč a netráví čas s rodinou. Přiznám se ale, že to momentálně neřeším, snažím se soustředit na kariéru aktivního sportovce a dávat tomu sto procent.

  Jaké máte jako člen Dukly povinnosti vůči armádě?

  Mou největší povinností je být nejlepší v tom, co dělám, takže pro mě je povinnost hlavně dobře trénovat a vyhrávat závody. V rámci vojenského světa mám povinnosti minimální. Když jsem do armády vstupoval, musel jsem absolvovat tříměsíční přijímač ve Vyškově jako všichni zájemci o to, být v armádě. Nyní si beru uniformu, jen když máme třeba nějaké vyhlášení sportovců roku. Jednou do roka máme třídenní cvičení ve Vyškově, kde na sebe oblékneme maskáče a například skáčeme v tandemu z vrtulníku, házíme granátem apod. V případě nějaké krizové situace nás ale armáda může povolat stejně jako jiné členy armády.

  Máte před sebou letos ještě nějaké další velké závody? 

  Hlavní sezónu už jsem skončil na konci srpna, kdy proběhlo mistrovství světa. V září mělo být ještě tradiční mistrovství republiky na dlouhé tratě, to ale bylo z důvodu povodní zrušeno, protože řada loděnic byla velkou vodou postižena. Takže já už se začínám připravovat na příští sezónu. 

  Green Apéro 
  s Martinem Fuksou

  Bezprostředně po návratu z Paříže se Martin zúčastnil Green Apéra (neboli neformálního posezení a rozhovorů o udržitelnosti, byznysu a životě) v Nové Waltrovce. Vzal s sebou celý „Fuksič tým“. Martin se s námi podělil o radost ze zlaté medaile a poděkoval skupině Veolia za dlouhodobou podporu své sportovní kariéry. Při příjemném posezení se projevila kamarádská rivalita bratrů i střet tradičních trenérských postupů s moderním přístupem. Také názory sportovců na téma udržitelnosti a ekologie byly pro všechny zúčastněné velmi inspirativní, neboť nikomu z nás stav naší planety není lhostejný.

  Podivejte se na další fotky. 

  Martin Fuksa (31)

  Rychlostní kanoista Martin Fuksa je olympijským vítězem z Letních olympijských her v Paříži 2024, trojnásobným mistrem světa, dvanáctinásobným mistrem Evropy a držitelem dvou světových rekordů. Jeho otec Petr Fuksa je několikanásobným mistrem světa i mistrem Evropy v tomto sportu, kanoistice se věnoval i děda Josef Fuksa. S mladším bratrem Petrem závodí Martin na deblkánoi, na OH v Paříži dojeli na sedmém místě.

  Podívejte se na videa:

• Volný čas

  Vydejte se s námi na adventní trhy třeba do Drážďan, do Krakova nebo do Vídně.

  Volný čas

  Objevte s námi kouzlo vánočních trhů

  Blíží se doba vánočních trhů, které se na mnoha místech zahajují už během listopadu. A to jak v mnoha našich městech, tak u našich sousedů, kam se každoročně vypravují jednotlivci po vlastní ose, ale i celé autobusy s klienty cestovních kanceláří. Nabízíme proto několik tipů na adventní výlety k našim nejbližším sousedům nebo do známých měst.
  

  T Eva Fišerová F SHUTTERSTOCK 
  

  — Praha, Staroměstské náměstí – americký magazín Today označil českou metropoli jako nejlepší vánoční destinaci, CNN Travel zařadil vánoční trhy na Staroměstském náměstí mezi na umístily se v TOP 5 prestižního britského listu The Times.

  Vánoční trhy mají podobnou atmosféru: náměstí, kde se konají, jsou stylově osvícená, ke stánkům ověšeným vánočními dekoracemi láká vůně svařeného vína, punče a především mnoha sladkostí. Vyzdobené jsou však i ulice a menší náměstí, kde se konají mnohem komornější trhy nejen pro místní. V Praze se můžete vydat v adventu na trhy nejen k dechberoucímu vánočnímu stromu na Staroměstské náměstí, ale i na Václavské náměstí nebo na náměstí Míru. A jestli jste ještě nezavítali na trhy do Německa, do Polska nebo do Rakouska, podívejte se na naše doporučení – možná letos neodolát

  Vydejte se za drážďanskou štólou

  Vánoční trhy v Německu lákají každoročně k návštěvě spoustu Čechů a nejznámější a nejnavštěvovanější je bezpochyby jeden z největších vánočních trhů v Německu vůbec – Striezelmarkt v Drážďanech, který se tady koná bezmála šest set let. Má tedy bohatou tradici a také vlastní speciální program. Vždy jej otevírá zahajovací ceremonie a druhou adventní neděli na trh přichází čestný průvod s několikatunovou štólou. 

  259
  

  S Českými drahami dojedete z Prahy do Drážďan na vánoční trhy už od 259 Kč.
  

  Málokdo pak odolá, aby neochutnal typickou Dresdner Christstollen či svařené víno. Nechybějí ani další dobroty – pečené kaštany, perník nebo typické bratwursty. Koupit se tady dají také drobné dárky s vánoční symbolikou, jako jsou dřevěné krušnohorské ozdo­by, lužické modrotisky či ochranitelské hvězdy a keramické hrnečky vyrobené právě pro tento trh.   

  Místo: Altmarkt, Drážďany, 27. 11. – 24. 12. 2024, 10.00–21.00, Dlouhá noc* až do 23.00  
  * Dlouhá noc letos připadá na 21. prosince, kdy nastává zimní slunovrat, což znamená, že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc.

  Ochutnejte vídeňské pražené mandle

  Někdy se říká, že kdo nezažil vánoční trhy ve Vídni, o mnoho přišel. Staré Město i bulváry a ulice zdobí slavnostní vánoční osvětlení, které umocňuje vánoční náladu. Vánočních trhů se i ve Vídni koná hned několik už od poloviny listopadu až do Vánoc a i ten hlavní láká především na vyhlášený horký punč v hrnečku, který si mnozí odvážejí jako suvenýr, a na cukrovinky, z nichž snad nejoblíbenější jsou pražené mandle, nebo na nejrůznější klobásy. Ve vzduchu se vznáší vůně Vánoc.

  Na Radničním náměstí vítá návštěvníky u vchodu několikametrové loubí se svíčkami a v přízemí radnice se prostory mění na cukrárnu s pekárnou, kde si ti nejmenší i trochu větší kuchaři a kuchařinky můžou vyrobit vlastní cukroví. A je tam pěkně živo. U stánků se kromě občerstvení nabízejí vánoční dárky – často jde o umělecké řemeslné skvosty a ozdoby na vánoční stromečky. Ve Vídni si můžou návštěvníci na vánočním trhu nejen debužírovat, ale i zabruslit na osvětlené ledové dráze v Rathausparku. Že tu každý zamilovaný zamíří pod Herzerlbaum, strom ověšený svítícími červenými srdíčky, je víc než jasné. Pro děti je připraven dvanáctimetrový patrový kolotoč a v parku Vánoční svět se sobím vláčkem, betlémskou stezkou, dětskou chatou a vlastním kluzištěm.   

  Místo: Rathausplatz, Vídeň, 16. 11. – 26. 12. 2024, 10.00–22.00, 24. 12. 10.00–18.30

  Ježíškův trh v Mozartově rodišti

  Kvůli adventní atmosféře přibudou ve městě každoročně stovky turistů každý předvánoční den. V Salcburku probíhá současně osm vánočních trhů, ale ten nejkrásnější je podle místních i návštěvníků Ježíškův trh na Rezidenčním a Chrámovém náměstí, v srdci Starého Města u Salcburského dómu. Trh se pokaždé otevírá ve čtvrtek před první adventní nedělí a jeho brány se zavírají až na Nový rok. Otevírání trhu provází slavnostní ceremoniál, kdy spousta světel září do zimního podvečera, z různých koutů znějí vánoční koledy, vzduchem se šíří neodolatelná vůně pečených kaštanů a jablek, punče a svařeného vína, vanilky a skořice. Tradiční dřevěné stánky nabízejí vše, co srdce ráčí: ručně vyráběné ozdoby na stromeček, regionální lahůdky od místních sedláků i umělecké předměty z dílen lidových řemeslníků. Součástí předvánoční atmosféry jsou v Mozartově rodišti kromě klasické nabídky vánoční koncerty v historických prostorách od zámku Mirabell přes mozar­tovské sály až po pevnost a samozřejmě nechybějí salcburští trubači u dómu.

  K vánočnímu trhu patří sborové zpěvy, vánoční koledy, pastýřské hry, vyprávění příběhů, stejně jako veselé hemžení lidí v celém prostoru. To je neopakovatelná atmosféra pohody a rozjímavé nálady. Nesmíme opomenout, že právě kolem Salcburku se odehrává příběh zrození nejslavnější vánoční písně všech dob, Tiché noci. Zvláštní slavnostní atmosféru má večerní prohlídka dómu s loučemi i vyšperkovaná ulice Getreidegasse, jakož i obchody s vánočními ozdobami. Občas řádí v ulicích krampusové, rohatí čerti, kteří během vánočního období trestají zlobivé děti. Vzduch ve městě je provoněný praženými mandlemi, svařeným vínem a vánoční náladu umocňují zvonky. Mnozí návštěvníci zahřátí teplým punčem neodolají romantické vyhlídce z dalšího adventního trhu v pevnosti Franziskischlössl.   

  Místo: Rezidenční náměstí před Salcburským dómem, Salcburk, 21. 11. 2024 – 1. 1. 2025, po–čt 10.00–20.30, pá 10.00–21.00, so 9.00–21.00, ne 9.00–20.30  
  Speciální otvírací doba: 24. 12. 9.00–15.00, 25. a 26. 12. 11.00–18.00, 27. – 30. 12. 11.00–20.30, 31. 12. 10.00–1.00, 1. 1. 10.00–18.00

  Přivezte si betlém z Krakova

  V Krakově míří místní i turisté v adventním čase na Hlavní náměstí, tedy Rynek Główny. Na největším evropském středověkém náměstí se tu koná pravidelně vánoční trh. Zeptáte-li se na Jarmark Bożonarodzeniowy, každý vám ochotně ukáže směr, ale když půjdete za davy, vánoční hudbou a typickou vánoční vůní, nezabloudíte. Protože je to jeden z nejkrásnějších vánočních trhů nejen v Polsku, ale i v našem sousedství vůbec, stojí za návštěvu.

  Letos bude připraveno přes osmdesát stánků vyzdobených vánočními světýlky, kde prodejci nabízejí ručně vyráběné vánoční ozdoby, dárky, umělecké výrobky, keramiku a tradiční polské výrobky. Samozřejmě nemůže chybět spousta typických dobrot, jako jsou klobásy, plněné taštičky, polévka z červené řepy nebo uzený ovčí sýr. Také tady je hitem svařené víno a další teplé nápoje. A jako každo­ročně začátkem prosince proběhne soutěž o nejlepší betlém vyrobený z barevného papíru a dalších materiálů. Malí návštěvníci trhu si ve zdejších vánočních dílnách vyrábějí vlastní ozdoby, dárky a třeba právě i malé betlémy. 

  Místo: Rynek Główny, Krakov, 24. 11. 2024 – 7. 1. 2025, 10.00–22.00
  Některé stánky s občerstvením můžou zavírat i později.

  Projeďte se na mlýnském kole

  V Polsku je lákavý také vánoční jarmark v Katovicích. Ten, kdo jej navštívil, tvrdí, že jsou Katovice městem s jedním z nejlepších vánočních trhů v Polsku vůbec. Několik desítek stánků nabízí mimo jiné řemeslné výrobky, vánoční ozdoby, i ty ručně malované, keramiku, výrobky zhotovené technikou decoupage, vánoční přání, věnce, kytice, ekologické tašky, šperky, dřevěné hračky a další pestrý sortiment. Na své si přijdou i zájemci o jízdu na vyhlídkovém mlýnském kole nebo bruslaři. Děti každoročně láká k jízdě kolotoč a pohádkový vlak s barevnými vagóny pomalovanými postavami z pohádkového lesa. Tradičně se na každém vánočním trhu mlsá a není tomu jinak ani v Katovicích. Už na dálku voní perníky, které také skvěle chutnají, barevná lízátka, včelí med a medovina. Na pultech stánků jsou polské a slezské speciality, ale také zahraniční pochoutky: sýry ze Slovenska i z Nizozemska, likéry a víno snad z každého koutu světa, speciality z Maďarska, ze Španělska i vyhlášené belgické hranolky.   

  Místo: Rynek, Katovice, 15. 11. 2024 – 5. 1. 2025, 10.00–20.00

  Nechte se okouzlit předvánoční atmosférou

  Letošní mnichovské vánoční trhy, a je jich do tuctu, nabídnou návštěvníkům opět pestrou škálu tradičních řemeslných výrobků, vánočních ozdob, pochoutek a pamlsků, tradičních německých specialit, jako jsou bratwursty, pražené mandle, svařené víno nebo proslulé perníky. Samozřejmě nechybějí ani bavorské klobásy a pečené kaštany, které jsou typické pro adventní období. Historie tradičního jarmarku na Marienplatzu se začala psát již ve 14. století. Mnichovský Weihnachtsmarkt je jedním z největších a nejznámějších vánočních trhů v Německu, každoročně na něj zavítají návštěvníci snad z celého světa kvůli kouzelné předvánoční atmosféře pod zářícími světly a obrovským třicetimetrovým vánočním stromem. 

  Na hlavním trhu na Marienplatzu je obvykle přes 150 stánků s tradičním sortimentem, najdete tam vše od ručně vyráběných vánočních ozdob, svíček a dřevěných hraček až po šperky, keramiku a další řemeslné výrobky, které obdarovaným udělají určitě radost. Vánoční atmosféra je orámovaná bavorskými zvyky. Mnichovský vánoční trh žije také bohatým kulturním programem. Každý večer tady vystupují pěvecké sbory a hudebníci, takže tu znějí koledy a podtrhují adventní atmosféru. Nezapomíná se ani na zábavu pro děti. Místní radnice se proměňuje v pracovnu, kde si děti můžou vyzkoušet nejrůznější umělecká řemesla a pečení vánočních dobrot.   

  Místo: Marienplatz, Mnichov, 27. 11. – 24. 12. 2024, 10.00–21.00
  Některé stánky můžou zavírat později, zejména o víkendech.

  Náš tip – Olomouc!

  Srdečně vám doporučujeme navštívit také například vánoční trh v Olomouci. Dobrovolníci ze společností OLTERM & TD Olomouc a Veolia Energie ČR vás zvou na tradiční předvánoční punčování na Horním náměstí, a to do stánku sdružení Dobré místo pro život. Nákupem výtečného punče a vánočních dárečků jsme společně od roku 2012 dosud podpořili sdružení Jitro Olomouc, které pomáhá lidem s mentálním a kombinovaným postižením, více než 250 000 korunami.

• Tip na vánoční dárek

  Vyberte si ho v e-shopu Nadačního fondu Veoia a pomozte chránit mokřady.

  TIP NA VÁNOČNÍ DÁREK

  Hledáte pěkný dárek s příběhem?

  Vyberte si v e-shopu NF Veolia a pomozte zároveň chránit mokřady u nás!

  Náš firemní nadační fond přispívá už sedm let k záchraně ohrožených mokřadních lokalit v České republice. Prodejem drobných dárkových předmětů získává finance, které pak spolu se svými dary věnuje Českému svazu ochránců přírody. Svaz za tyto prostředky vyhledává vhodné lokality, ty následně vykupuje, revitalizuje a dlouhodobě udržuje. Od zahájení projektu věnoval NF Veolia na záchranu mokřadů již 9,3 miliónu korun.

  Podporujeme drobné české výrobce

  V nadačním e-shopu najdete z velké části výrobky z dílen drobných výrobců a podnikatelů podpořených NF Veolia z programu STARTér, Věř si a podnikej! „Dochází tak ke smysluplnému propojení a spolupráci, kdy výrobce podpoříme finančně v rozjezdu jeho podnikání a následně od něj nakupujeme jako jeho zákazník,“ uvádí Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia. 

  Všechny nabízené předměty jsou kvalitní, vyrobené v České republice a každý z nich má svůj příběh. V aktuální nabídce najdete například třetí edici karaf Jezerní hladina, tentokrát v nádherné světle modré barvě, ke které je možné zakoupit i skleničky. Karafy vznikly opět na základě studentských návrhů z Ateliéru skla na UMPRUM v Praze. Za návrhem Jezerní hladiny stojí mladá designérka Lucie Němcová. Všechny nabízené karafy i skleničky vyfoukali skláři v moravské sklárně Květná, která patří k nejdéle fungujícím sklárnám na našem území. 

  Každou ženu potěšíte luxusní přírodní kosmetikou z Jeseníků od paní Ivanové. Sada mýdla, tělového oleje a vonného bylinného pytlíčku je k mání ve variantě citrusových tónů, nebo s dřevitou bylinnou vůní. Milovníci kávy ocení jednoduchý  keramický kalíšek na espresso. Jeho autorkou je beskydská keramička Markéta Kalendová.

  Budeme mít radost, když u nás najdete inspiraci na dárek, nebo uděláte radost sami sobě.  

  Nechcete kupovat věcné dary?

  Potom můžete projekt na záchranu mokřadů podpořit zakoupením dárkového certifikátu – voucheru. Nebo pošlete svůj finanční příspěvek přímo na účet veřejné sbírky projektu Vraťme vodu přírodě.

  Děkujeme, že pomáháte s námi.
  Váš Nadační fond Veolia

  1112011120/0100 

• Fotogalerie Krnov

  Velká voda ve vrátnici Teplárny Krnov.

  Velká voda ve vrátnici Teplárny Krnov.

  Velká voda na nádvoří Teplárny Krnov.

  Úklid v krnovské teplárně v okolí bateriových úložišť.

  Do teplárny Krnov byl z přerovské teplárny převezen čistící vůz pro úklid hůře přístupných prostor.

  Hladina povodní z roku 1997 byla v Teplárně Krnov o více než metr překonána.

  Pátý den po povodni v Krnově – intenzivní čerpání vody a úklid bláta.

  Na hranici mezi krnovskou teplárnou a obchodem Lidl byla přívalovou vodou obnažená středotlaká přípojka zemního plynu.

  Jelikož byl Krnov bez elektrické energie, elektřinu nezbytnou pro úklid a zprovozňování si teplárna vyráběla pomocí dieselových elektrocentrál.

  Bez výkonné sací techniky by úklid zabahněných prostor Teplárny Krnov nebyl možný.

  Následky velké vody v Teplárně Krnov.

  Následky velké vody v Teplárně Krnov.

  Následky velké vody v Teplárně Krnov.

  Následky velké vody v Teplárně Krnov.

• Fotogalerie Přívoz

  Vstup do Teplárny Přívoz.

  Voda v Teplárně Přívoz. 

  Zaplavené nádvoří Teplárny Přívoz.

  Zaplavené nádvoří Teplárny Přívoz.

  Přijeli návštěvníci? Ne, to jsme museli odvézt auta Teplárny Přívoz na nejvyšší místa.

  Příprava na velkou vodu v Teplárně Přívoz.

  Příchod vody do Teplárny Přívoz.

  Voda před správní budovou Teplárny Přívoz.

  Suterén správní budovy Teplárny Přívoz.

  Boj v s vodou v Teplárně Přívoz.

  Strojovna Teplárny Přívoz pod vodou.

  Strojovna Teplárny Přívoz po odjezdu hasičů.

  Teplárna Přívoz hlásí odčerpáno.

  Kabelové kanály V Teplárně Přívoz.

• Fotogalerie Třebovice

  Elektrárna Třebovice pod vodou.

  Elektrárna Třebovice pod vodou.

  Elektrárna Třebovice pod vodou.

  Elektrárna Třebovice pod vodou.

  Nádvoří Elektrárny Třebovice včetně pohledu na zatopenou rozvodnu vysokého napětí.

  Vlakové koleje v Ostravě pod vodou, foceno v areálu Elektrárny Třebovice.

  Řeka Opava focená z dronu. (copy)

• Fotogalerie Přerov

  Voda před branami Teplárny Přerov.

  Zatopený prostor kolem Teplárny Přerov (až za plotem se nachází řeka Bečva).

  Protipovodňová zeď v Teplárně Přerov.

  Protipovodňová zeď v Teplárně Přerov.

  Zatopená strojovna Teplárny Přerov.

  Vlakové koleje v Ostravě pod vodou, foceno v areálu Elektrárny Třebovice.

• Fotogalerie VZOR

  Fotogalerie Popisek

  Fotogalerie Popisek

• Fotogalerie Téma

  SLAVIA
  Odtud se vyhřívají tréninkové plochy stadiónu. Teplo od nás ale Slavia využívá i k temperování budovy a ohřevu teplé užitkové vody.

  SLAVIA

  SLAVIA

  SPARTA
  Na letenském hřišti Sparty má Pražská teplárenská ze skupiny Veolia dokonce dvě výměníkové stanice. Jedna slouží k zahřívání trávníku a druhá k ohřevu užitkové vody a ústředního topení na tribuně.

  SPARTA

  SPARTA

• Fotogalerie dárek

  Karafa Jezerní hladina ze sklárny Květná

  Skleničky Jezerní hladina ze sklárny Květná

  Kalíšek na espresso od Markéty Kalendové z Beskyd

  Luxusní přírodní kosmetika z Jeseníků od paní Ivanové

• Fotogalerie Ohlédnutí

  Poměrně náročná oprava nás čekala v ulici Pod Chodovem.

  Poměrně náročná oprava nás čekala v ulici Pod Chodovem.

  Další akcí významného charakteru byla přeložka kompenzátoru na Rohanském ostrově.

  Poslední akcí letošních odstávek byla oprava tepelného napáječe v ulicích Rabakovská, Sazečská a Karosářská.

  Poslední akcí letošních odstávek byla oprava tepelného napáječe v ulicích Rabakovská, Sazečská a Karosářská.

  Během odstávek bylo vyměněno celkem osm kompenzátorů.

  Během odstávek bylo vyměněno celkem osm kompenzátorů.

• EPC Projekt

  
  

  
  

  
  

• Rozhovor

  
  

  
  

  
  

  
  

• Akce

  
  

  
  

  
  

  
  

• Představujeme

  Dívka s volavkami zviditelňuje projekt Vraťme vodu přírodě, díky němuž Nadační fond Veolia obnovuje mokřadní lokality, bez kterých se řada živočichů a rostlin neobejde.

  Příkladem mohou být právě volavky. Ty jsou pro umělkyni ztělesněním elegance a krásy, a proto je jako členka České společnosti ornitologické do svého díla vložila. 
  

  Dívka v jejím podání je připravena postavit se změnám v krajině a je odhodlána začít chránit českou přírodu, zejména pak ptactvo ohrožené suchem. 

  Čelní pohled plochy, kde unikátní malba vznikla, zabírá 6 × 22 metrů a je vidět z velké dálky.

  
  

  
  

• Naše projekty

  Roztyly Plaza, Tomíčkova 2427/2, Praha 4 – Chodov

  Hagibor Office Europe center, Vinohradská 159, Praha 10 – Žižkov

  Dům Comenius, Na Větrníku 2513/4, Praha 6 – Břevnov

  Rezidence Juliska, Pod Juliskou, Praha 6 – Dejvice

  Victoria Palace, Vítězné náměstí 1145, Praha 6 – Dejvice

• Green Apéro